Martin Rössler, porotce

MARTIN RÖSSLER
*1968

 

 

V roce 1997 absolvoval Fakultu architektury ČVUT u prof. Aleny Šrámkové.

Zde v roce 1994 se skupinou spolužáků z tehdy obnoveného Spolku posluchačů architektury

založili cenu Olověný Dušan.  V roce 1997 absolvoval stipendijní pobyt na Státní univerzitě v Sankt Petěrburgu.
Od roku 1996 pracoval v ateliéru Davida Vávry. V roce 2000 zahájil samostatnou praxi

společně s Ing. arch. Janem Linhartem. V roce 2009 spoluzaložil projekční kancelář Prostor 008, s. r. o.

 

 

 

POHLED POROTCE:

 

Raduji se, že dvacet pět let poté, co se v autobuse linky č. 217 cestou ze strahovských kolejí

zrodila myšlenka studentské soutěže, se znovu setkám s Pepou Smutným a to tentokrát v její porotě.

Idea byla veliká, ale počátky skromné. Jméno soutěž dostala po kolejním demižónu,

přízvisko po materiálu, který byl tehdy snadno dostupný ve školním výtvarném ateliéru.

Sošku navrhl a vytvořil Dan Paterko. Organizování prvního ročníku se ujal tým ve složení Hanka,

Zuzana, Klára, Bea, Jarda a Vítek. Prvními porotci byli Vlado Milunič, David Vávra

a Jaroslav Zima a premiérovým laureátem se stala Alenka Korandová, tehdy Hýblová,

s projektem Knihovny Na Zderaze. Od té doby Olověný Dušan získal profesionální zázemí

a věhlasnou prestiž. Jedno ale zůstává stejné – hrstka nadšenců, která ho rok co rok pořádá a postupem doby

ho předává vždy následující generaci. Je překvapivé, že celou dobu funguje podle téměř nezměněných pravidel,

na počátku sepsaných na papír v rozsahu poloviny archu A4.

 
Cílem soutěže bylo, kromě závěrečného večírku, získat nezávislý pohled na ateliérovou tvorbu ve škole,

rozčeřit na náš vkus až příliš poklidnou hladinu fakultního rybníku a vítězi udělit finanční odměnu,

která mu umožní například cestu za architekturou. Finanční odměna se časem vytratila,

ale potřeba svěžího vánku do školních škamen zůstává i nadále. A to, jak se zdá, udrží Dušana při životě i další léta.

Mimochodem jedná se o nejstarší dosud aktivní architektonickou soutěž u nás.

 
Členství v porotě je skutečně mimořádný zážitek a jsem SPA vděčný, že jsem se jí mohl účastnit.

Za dva dny projít na 1200 projektů je, jak varovaly hlasy předchozích porotců, fyzicky i duševně náročné,

ale probírat se dobrými projekty a zajímavými zadáními byla skutečná radost.

Nutno podotknou, že dobrých projektů je většina. Nejen Dušan, ale celá škola urazila za dvacet pět let velký kus cesty,

je jistě kvalitnější a navíc sídlí v krásné budově, což porota během dvoudenního pobytu mohla ocenit.
Závěrem bych chtěl poděkovat pořadatelům ze Spolku posluchačů architektury nejen těm současným,

ale i minulým za pořádání všech předchozích ročníků. Olověnému Dušanovi přeji mnoho štěstí a síly do dalších

minimálně 25 let!