Filip Zdvořák

Galerie Čestmíra Sušky a Arjany Shameti

ateliér: Hana Seho, Jan Světlík

CZ:

Součástí projektu bylo také hledání vhodného pozemku, kde bychom chtěli navrhovat. Zvolil jsem lokalitu pražského Karlína, konkrétně pozemek proluky v Pernerově ulici přímo naproti Forum Karlín. Galerii od ulice odděluje vysoká zeď, za níž se skrývá nádvoří vytvořené samotnou budovou, která ho obklopuje ze všech stran. Na dvoupodlažní budově galerie se na sebe z obou konců pozemku „koukají“ dvě věže určené pro bydlení. Pod věžemi, naproti sobě, se vchází do galerie a do sálu. V galerii jsou prostory určené pro výstavu malých i velkých instalací a obrazů – dlouhá dvoupatrová chodba osvětlena severním klidným světlem, převýšený dvoupatrový prostor a jednoduchý jednopatrový prostor. Součástí galerie je dílna a ateliér. Nachází se zde také sál až pro sto lidí. Lze ho „otevřít“ do dvora a využívat jako letní divadlo nebo kino. Ve věžích se nachází bydlení pro někoho jiného a zázemí pro bydlící. V jedné jsou tři bytové jednotky a ve druhé parkují auta. Budovu jsem oblékl do cihelné fasády a v kombinaci s velkými členěnými okny přes dvě patra jsem dosáhl vzhledu továrny, aby budova zapadala do Karlína, jako by tam stála už stovku let.

hodnocení poroty:

Pro galerie Čestmíra Sušky a Arjany Shameti si Filip Zdvořák zvolil lokalitu Karlína a do stávající zástavby Pernerovy ulice se mu podařilo stavbu zasadit velmi dobře. Objevuje se tu pavilonová, až klášterní typologie, kdy uprostřed vzniká dvůr, který je obklopen jakýmsi ambitem, kde se nachází výstavní prostor s velmi jednoduchou orientací. Umělecká díla tak mohou expandovat i do exteriéru, což je právě pro sochaře velmi typické. Objekt vytváří pevnou uliční čáru, v prostoru dvora je definovaná zdí se zajímavou tektonikou plných okenní otvorů, které přecházejí v prostoru stavby v otevřená tabulová okna reagující na okolní industriální charakter ulice. Z elementární dvoupodlažní stavby s centrálním otevřeným prostorem vystupují v kontaktu se sousední zástavbou dvě “věže”, které tak zachovávají výškovou hladiny ulice. Méně přesvědčivě, spíše prvoplánově působí fasáda z pohledových cihel, která je v prezentaci patrná pouze ve výkresech pohledů. Práce nás zaujala svou jednoduchostí, logickým vnitřním uspořádáním, elementární formou domu a vhodným zasazením pod vrch Vítkov. V porovnání s ostatními ateliéry je nižší úroveň prezentace a velmi slabé textové odůvodnění, dobře je však návrh čitelný z reálného modelu.

ENG:

One of the primary aspects of this task was finding a suitable location for our proposed project. My site of choice was in the neighbourhood of Karlín, Prague, directly opposite the Forum Karlín in Pernerova Street. The gallery and street are separated by a high wall, behind which lies an inner courtyard, whose shape is defined by the building itself. At the top of the two-storey gallery building are two towers, one at each side, that stand out above everything else and stare at each other. Below the towers is an entrance—one to a gallery, the other to an auditorium. The gallery offers diverse spaces that can accommodate small or large art installations and paintings—a long two-storey hallway gently lit from the North, a two-storey hall or simple one-storey spaces. Part of the gallery is a workshop and studio. There is also an auditorium for up to one hundred people. It can be opened to the courtyard outside and used as a summer theatre or cinema. The main function of these towers is accommodation. One has three apartments, and the other is for car parking. I chose a brick facade for the building combined with big, industrial windows stretching over two floors to achieve a factory look that would fit in with the rest of Karlín as if it had been there for a hundred years.

jury:

Filip Dvořák and Arjana Shameti chose the Karlín district for the Čestmír Suška gallery and set the building into the existing Pernerova streetscape quite well. A pavilion emerges, like a monastery, with a courtyard in the centre surrounded by a type of colonnade with an exhibition space with very simple orientation. Art pieces can extend into the exterior, which is often typical for sculptures. The building forms a strong line along the street, and the courtyard space is defined by a wall with interesting structures and filled window openings that transform the interior of the building into an open frame divided by windows that responds to the surrounding industrial character of the street. Two “towers” rise from the simple two-story building and central open space, meeting the surrounding buildings and keeping to the height level of the street. Less convincing, much more like a first attempt, the facade looks like masonry only presented in elevation drawings. The design interested us with its simplicity, logical inner layout, simple structural forms and appropriate setting under Vítkov hill. Compared to other design studios, the quality of presentation is lower, and its written justification is weak, but the design is comprehensible from the scale model.