Jana Potiron, předsedkyně poroty
CZ:
V roce 2014 Jana Potiron zakončila na Fakultě umění ve svých rodných Košicích doktorandské studium se zaměřením na psychologii v designu, emocionální design a jeho přesahy do umění. Od tohoto roku také tvoří pod vlastní značkou Grungdesign.
Její současné objekty v interiéru se vyznačují minimalismem a materiálovým experimentem. Věnuje se autorským kolekcím nábytku a asociativně nachází skryté emoce v tvarově strohých formách. Nemalou část jejího portfolia zabírají site-specific instalace ve veřejném prostoru a floristické koncepty.
Její teoretický výzkum uživatelské a materiálové psychologie v designu v praxi souvisí s hledáním specifického tvarosloví produktů, kterým připisuje emocionální a společenský význam. Předpokladem řešení je subjektivita diváka, nedokonalost vnímání a proměnlivost používání produktů v čase. Funkci objektů respektuje, primárně však pracuje s asociacemi, výrazovostí a interakcí člověka s materiálním světem. Designéra vnímá jako tvůrce hodnot, jehož smysl navrhování spočívá v laskavém a zodpovědném přístupu k produkci věcí, které nás obklopují, v aktuálnosti řešení a v zohlednění individuality jednotlivců.
Od roku 2016 je vedoucí nejmladšího ateliéru – Design nábytku a interiéru – na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.
pohled porotce:
Vnitřní prostor budovy je v mnoha ohledech inspirujícím místem pro tvorbu v tak dynamických oborech jakými jsou design nebo architektura. Viditelné označení ateliérů z pater nabízí externistovi přehled v labyrintu chodeb. To se však nedá říct o pohledu z přízemí atria, které svým surovým materiálem a skladbou přímo nabádá k dominantním instalacím – třeba i designérských výstupů. O nedostatku místa k prezentaci, které zmiňují místní studenti, nemůže s tak úžasnými prostory, jakými Fakulta architektury ČVUT disponuje, být řeč. Návrh fungujícího výstavního systému pro atrium v jeho celém objemu a pro komunikace v budově považuji za klíčové pro zdárné propojení vyučovaných oborů, lepší orientaci v prostoru a navození inspirativní progresivní atmosféry. Místo toho se součástí hodnocení komise stalo pátrání po kvalitních pracích tiše ukrytých v útrobách ateliérových místností. Ale i to má své kouzlo.
O to víc jsem byla překvapena rozporem mezi přehledností výstav studentských prací v některých ateliérech a chaotickou až zastaralou instalací modelů v jiných. Je všeobecně těžší poutavě instalovat různorodá zadání průmyslového designu nebo komplikované exteriérové studie na malé ploše ateliéru než třeba jednotné zadání porcelánových svítidel, která jsou nějak podvědomě přívětivější k pozorovateli. Boj proti zastaralým formám prezentace by měl být o to intenzivnější, aby měla i tato nejednotná zadání šanci upoutat odbornou i laickou veřejnost. Doplatit na to mohou pak i dobré nápady, které ve špatném a nelákavém podání výstavy zapadnou. Pro komisi bylo obtížné najít pozitivní momenty v návrzích studentů, protože prezentacím dominoval rozpor mezi inovativní myšlenkou a špatným modelem, nebo opačně.
Naopak v některých ateliérech bylo v pracích cítit pevnou ruku vedoucího, aplikaci metodologie designu v praxi. Navzdory různým zadáním bylo v ateliéru Jaroš/Bednář téměř nemožné najít fatálně nepovedený návrh. Práce si držely určitý standard jak myšlenkou, tak i provedením. Může za to i kvalitní a trefná prezentace, která i ve své jednoduchosti a komplexnosti ukryla nedostatky vystavených výrobků.
Obor design má studentům bezpochyby co nabídnout – od prostor přes pedagogické vedení po technické zázemí. Svobodná volba ateliéru je výhodou, ale ne vždy přínosem pro studenta. Ten někdy může objevit zalíbení i ve zpočátku nevábném zadání, naučí se čelit výzvám a rozvine svůj talent v bohaté škále designérských přístupů.
ENG:
Jana Potiron attended the Faculty of Arts in Košice and graduated from postgraduate studies with a focus on psychology in design, emotional design and its overlapping into art. She designs under her own brand Grungdesign and is the head of the youngest studio – Furniture Design and Interior Design – at the Faculty of Design and Art of Ladislav Sutnar in Pilsen.
THE OVERALL PERSPECTIVE OF THE JURY
The jury considers the overall quality of the outputs to be unbalanced, “some studios, at least as far as the outputs are concerned, stronger than others.” One of the reasons could be “student‘s switching between studio classes each semester and choosing a new studio leader.” “It was difficult for the jurors to find positive moments in student’s creations. There were conflict between the innovative idea and the bad model, or vice versa. On the contrary, in some studios, we could feel the leader’s firm hand and the application of the design methodology in practice.” The connection between design and architecture was well executed, however cooperation with other disciplines was not. 111 SUMMARY The connection between design and architecture is perceived positively, with a sigh over the lack of cooperation with other fields. Special attention was also given to the secondary assignment of school exhibition system. The jury sees a functional exhibition system for atrium as “essential for successful connection of the taught fields, better orientation in space and development of inspirational and progressive atmosphere.”