Šimon Brabec, porotce
*1982
1998 – 2002 gymnázium České Budějovice
2006 – 2010 Fakulta umění a architektury TU Liberec
2010 – 2013 Architektura IV UMPRUM
2010 – Tvůrčí jednotka architektonické studio
2013 – Braasi Industry
Naší porotou hodnocené práce Ústavu designu nás až na pár vyjímek nijak mile nepřekvapily.
Spousta prací působí jako hra na design. Bez povědomí ,,proč“ něco studenti navrhují,
rovnou přecházejí k formálním cvičením ,,jak“ má předmět vypadat. Když mají objekt
hotový, dotvoří omáčku, ideu, koncept na pár řádek. Pokud se člověk začte do doprovodných
textů, vidí úplně něco jiného ve skutečnosti.
Proces práce je střelba do tmy. Chybějí rešerže, proces vývoje. Na prezentaci, která je v praxi
maximálně důležitá, se neklade náležitý důraz. Nemyslím jen grafickou prezentaci, úroveň
provedení modelu a prototypu. Hlavně chybí jasná formulace myšlenky. Proč je lepší
miniaturní krabičku wifi modemu schovat do mísi na ovoce připoutané neustále kabelem ke
zdi? Adekvátní odpověď není prohlášení wifi krabičky za ošklivou, to nemůže nikdy obstát.
Proč je lepší archetypální trubková kamna schovat do kapotáže?
Základní teoretické poučky jako ,,méně je více“ není z prací nijak cítit. Jednotlivé ateliéry
jsme mezi sebou neprovnávali, každý je zřetelně jinak profilovaný. U vysloveně slabých
prací jsem si kladl otázku nad úlohou pedagogického vedení. Zda není v silách vedoucích
trochu více zasáhnout do procesu práce a rozšířit studentovi obzory.
EN:
The works examined by our jury did not, apart from a few exceptions, turn out to be a pleasant
surprise. Many of the projects gave the impression of being a gimmick of design. Without any
knowledge of “why” the students seem to dive straight into “how” their product should look. Only
after the appearance is finalised do they seem to come up with a few lines of a concept statement. If
an author’s text is examined, the product often seems to be something completely different.
The process appears to be like shooting into the dark. A complete lack of research, lack of the
process of evolution. Presentation, which is of utmost importance to the profession, is not paid
enough attention to. I do not only mean the graphics, I also mean the prototype and the model. The
main setback is the lack of formulation of the idea. Why is it better to hide a miniature box of a wifi
modem in a fruit bowl, which is constantly tied by a cord to the socket? The adequate answer is not
to proclaim the box to be ugly, that cannot ever suffice. Why is it better to hide an archetypal stove
underneath casing?
Fundamental teachings such as “less is more” do not seem to be projected into these works. We did
not compare the studios, each seemed sufficiently individualised. Whilst looking at profoundly weak
works I kept questioning the tutors’ pedagogical guidance. Is it not within the tutors’ capabilities to
intervene a little more into the process and to broaden the students’ horizons?