ateliér Novotný – Koňata – Zmek

CZ:

PIAZZETTA PŘED HOTELEM INTERCONTINENTAL

Tak jako každoročně, s výjimkou soutěže na drážďanskou školu architektury, zadáváme město

– tedy doplnění městské struktury – vstupy současné architektury do historického města

nebo také nápravu chyb. Střídáme pravidelně Prahu s menšími českými a moravskými městy

se silným historickým vkladem (Šumperk, Klatovy, Louny) a snažíme se nacházet místa,

která nejsou z pohledu architekta správně. V Praze jsme takto zkoumali Haštalskou čtvrť,

Emauzy a prostor pod nimi a centrum Smíchova s jizvou rozříznutého bloku ulicí V Botanice.

Letos jsme zadali těžko pojmenovatelný prostor před nebo za hotelem Intercontinental

(zajímavé jak často se konfrontujeme s architekturou velikánů druhé poloviny dvacátého století).

Je to stavební blok, jak říká Metropolitní plán, je to proluka nebo náměstí nebo náměstíčko,

střecha garáží s květináčem a vlajkoslávou, parkoviště,…? Je to začátek nebo konec Pařížské ulice?

Jaký je vztah k rozpačitému parčíku před Staronovou synagogou?

Naším úkolem bylo pokusit se toto nedefinované místo se silnou historií znovu začlenit

do struktury města. Součástí práce bylo, tak jako vždy, hledání lokalitě odpovídajícího programu

více nebo vůbec vázaného na vlastnictví. Odpovědí je osmnáct projektů místo více či méně zastavujících.

Devatenáctá, radikální, odpověď bourá nejen Intercontinental, ale také hotel President.
Aby mohla začít skutečná diskuse, zda stavět či ne, bylo třeba začít kreslit.

Závěrečná prezentace v ateliéru představuje přednostně místo. Výzkum místa.

Ukazuje, že prostor zastavitelný je, prostřednictvím jednotlivých projektů zkoumá míru a formu zastavění.

Hodnocení poroty:

Přesně formulované zadání poměrně těžké architektonické úlohy na citlivém místě

pražského centra přesně v okamžiku, kdy byla vypuštěna zpráva o jeho zastavění.

Vedení ateliéru tak zadáním vstoupilo do aktuální společenské diskuze, mělo odvahu

zabývat se konkrétním tématem, a tím přispělo k odborné i společenské diskuzi.

Studenti prověřili dané téma ze všech možných úhlů vedeni tak, aby se žádné řešení neopakovalo.

Prezentace je důsledně jednotná a jednoduchá ve svém zpracování. Dvacet shodných modelů

z lepenkového kartonu v řadě srovnaných s názornou výkresovou dokumentací přehledně

a srozumitelně artikuluje dvacet možných řešení zástavby daného území. Patrně byla vyčerpána

všechna možná řešení až na jedno, které bylo zřejmě záměrně zamlčeno, přesto visí ve vzduchu – nepostavit nic,

neboť jak říká, klasik – ne stěny, ale prostor mezi nimi je architektura.
Pražský Institut plánování a rozvoje by zde získal velmi zajímavý podklad

pro své úvahy o zahuštění městské struktury, pokud o ně bude stát.
Oceňujeme jasnou specifikaci zadání, pevné vedení ateliéru, přehlednou interpretaci

lapidární formou bez použití exkluzivních materiálů a moderních technologií.

Interakce studentů při tomto způsobu práce je pro ně jistě velmi cenná a může ji poskytnout

pouze takto vedená akademická úloha.
Porota z těchto důvodů nominuje Novotného ateliér na cenu Olověného Dušana.

ENG:

PIAZZETA IN FRONT OF HOTEL INTERCONTINENTAL

As we do every year, with the exception of the year when the Dresden School of Architecture
competition is held, we have this year once again designated an area of the city for which we
have invited submissions with proposals to improve the existing urban structure by means of
contemporary architecture in the historical city, or perhaps even the correction of existing
architectural faults. We regularly alternate between Prague and smaller Czech and Moravian
towns with a strong historical character (Šumperk, Klatovy, Louny), and we try to find
locations that are unsatisfactory from an architectural point of view. In Prague we have
examined the Castullus Quarter, Emmaus and space below them, as well as Smíchov’s
centre with the scar of the block cut by the V botanice street.
This year we designated the loosely circumscribed area in front of and behind the
InterContinental Hotel (it is interesting how often we find ourselves in close proximity to the
architecture of the greats of the second half of the twentieth century). Is this a building block,
as the Metropolitan Plan says, or is it a gap, a square, the roof of garages covered with
flower pots and flags, or a parking lot? Is it the beginning or the end of Pařížská Street?

Andwhat relationship does it have with the anomalous little park in front of the Old New Synagogue?
Our task was to find proposals to reincorporate this undefined area with its strong history into
the structure of the city. The aim, as always, was to seek a programme that fitted in with the
location, taking into consideration the existing ownership. The answer is eighteen projects
that can all be practically developed to some or other degree. The nineteenth is a more
radical response that would require the demolition of not only the Intercontinental but also the
President Hotel.

In order to progress to real debate on the feasibility of carrying out the proposals in practice,
it was necessary to have detailed drawings done. The final presentation shows us the site
and the research on the site. It shows that the space is developable, and the nature of the
development through the individual projects.