Jan Viesser, porotce

*1986

CZ:

Původem z Trutnova absolvoval FUA TUL v Liberci. Během studia absolvoval studijní stáž v Istanbulu a pracovní v norsku v ateliéru Helen & Hard. Ihned po absovování založil spolu s Janem Horou a Barborou Horou znojemský architektonický ateliér ORA – Originální regionální architektura. Hlavním tématem zájmu se stalo maloměsto a jeho kontext. Mimo jiné spoluorganizoval akci Městské Zásahy v Trutnově.

 

 

pohled portoce:

Nabídkou členství v porotě jsem byl velmi potěšen a s radostí ji přijal.

Jako absolvent z Liberce a nyní blíže propojen s Brnem bylo pro mě procházení všemi školními ateliéry první komplexním seznámením se se školou jako takovou.

Budova FA ČVUT byla pro mě vždy tajemná, bludištěm, kde se i místní orientují podle čísel. Kontrastuje s jedním halovým prostorem v Liberci. Turnikety u vchodu ihned uzemňují ideu školy architektury, jako otevřeného prostoru. Jasná otevírací doba je narušena pouze týdnem před odevzdáním, kdy mohou být studenti ve škole non-stop.

FA ČVUT pokládám za školu, která nastavuje v českém prostředí standard výuky architektury a urbanismu. Veškeré další školy s ČVUT hledají srovnání.  Myslím si, že i přes určité bojové podmínky se na škole rozrůstá počet velmi kvalitních ateliérů a zvyšuje se celkový standard. Oceňuji jejich různorodost, svobodu vedoucích nastavit si formu odevzdání podle svých představ a tak mít možnost ateliér profilovat.  Každý ateliér se proměnil v osobitou galerii.

Na FA ČVUT jsem byl opravdu krátce, a zkušeností mám pomálu, abych se mohl vůbec pokusit o širší objektivní posouzení.

Co mě opravdu potěšilo je realizace drobného zadání Útulny a její reálné využití v Krkonoších.  Opravdová realizace je pro studenta nepředatelným zážitkem. Díky dalšímu využití projekt nekončí koncem semestru, ale je prověřen časem. Špatné konstrukční řešení  se brzy projeví. Přijetí veřejností je nekompromisním střetem architektonického světa s vnějškem. V pozadí tohoto zadání vidím enormní práci a nadšení organizátorů, která vybočuje ze zažitého školního systému.

Velké rezervy jsou naopak vidět v některých urbanistických ateliérech. Přestože toto není obor, kterým se profesně zabývám, nelze si nevšimnout určité akademičnosti a odtržení od skutečných reálií. Zvlášť u urbanistických úloh mi přijde zásadní blízká spolupráce s městy a prezentace jejich zástupcům. Je to oboustranně výhodná cesta, kterou dochází ke kultivaci urbanistického smýšlení vedení měst, a zároveň jde o neocenitelnou tvrdou zpětnou vazbu a popularizací školy a architektury u široké veřejnosti.

Vždy když si procházím odevzdávky přemýšlím, kolik z množství práce za semestru provedené najde nějakého dalšího uplatnění. Zda dojde k přenesení výstav na konkrétní místa,  zda dojde k veřejné besedě. Zda budou práce zmíněny třeba alespoň v místním tisku. Zda dojde k reálnému tlaku na skutečné zlepšení situace řešených míst. Jsou ateliéry, které se o takové otevření a spolupráci s vnějškem pokoušejí a jsem tomu rád. Bohužel je to stále spíše nadstavba, než standard.

 

 

 

ENG:

Comes from Trutnov and graduated from the Faculty of Arts and Architecture of Technical University in Liberec. During his studies he spent study internship in Istanbul and work internship in Norway in Helen & Hard design studio. Right after the graduation together with Jan Hora and Barbora Hora founded architecture studio ORA – Original Regional Architecture in Znojmo. The main theme of interest became small town and its context. Among others co-organized event Urban interventions in Trutnov.

 

 

view of the juror:

The offer of membership in the jury pleased me and I have joyfully accepted it. As an alumni of Liberec faculty and nowadays more connected to Brno browsing through all the design studios was my first complex meeting with the school as it is. The building of the Faculty of architecture at CTU was always mysterious, a maze where even locals orient according to numbers. It contrasts with one hall open space in Liberec. Turnstiles behind the entrance immediately ground an idea of school of architecture as an open space. Simple opening hours are disrupted only for one week before the deadline when students are allowed to be at school 24/7.

I consider Faculty of architecture at CTU the school that sets standard of teaching architecture and urbanism in the Czech Republic. All the other schools seek comparison with CTU. I think, despite some improvisations, the number of high quality design studios at school is growing and the overall standard is increasing. I welcome the diversity, the freedom of design studios supervisors to set the form of submission according to their ideas and have the opportunity to focus the studio. Every studio has formed into an individual gallery.

I have spent really a short time at the Faculty of architecture at CTU and my experience is scarce to allow me for a wider objective evaluation.

What really pleased me is realization of small task of shelters and their real use in Giant mountains. The real realization is an intransferable experience for a student. Thanks to an ongoing usage the project won’t end with the end of the term, but it will be tested over time. Wrong construction solutions will immediately appear. The acceptance by general public is uncompromising clash of world of architects with the world outside. In the background of the task I see enormous amount of work and enthusiasm of organizers that is beyond ordinary school system.

On the other hand significant shortcomings are seen in some urbanism design studios. Although it is not a field that I would professionally focus on, there is obvious academics and detachment from the reality. Especially in case of urbanism tasks I consider crucial tight cooperation with cities and presentation to their representatives. It is mutually beneficial path that leads to a cultivation of city leaders in thinking about urbanism and also irreplaceable rough feedback and popularization of architecture school among general public.

Always when I browse design studio submissions I wonder how much of the work done during semester will find next usage. Whether exhibitions will be moved to places of design, if there will be a public discussion. If the work will be mentioned at least in local press. If there will be a real pressure to actually improve sites subject to students projects. There are design studios that are open to such cooperation and try it and I’m happy for that. Unfortunately it is still rather exception than standard.