Natália Kostelníková

Edukačné centrum v Trnovanoch

ateliér: Václav Girsa, Tomáš Efler, Martin Čtverák

CZ:

Zadaním bolo vyriešiť hlavne funkčne budovu bývalej sušiarne chmeľu, postavenej v neogotickom štýle Franzom a Mínou Hassmanovými v roku 1908 v blízkosti mesta Žatec, v Trnovanoch. Mesto Žatec prechádzalo v poslednej dobe pozitívnymi zmenami a chuť smerovať dopredu vyjadrilo aj vypracovaním strategického dokumentu jeho rozvoja. V čom však zaostáva, je minimálne začlenenie celého regiónu do svojho plánu a začlenenie samotných obyvateľov. Nezanedbateľné sú aj sociálne problémy v meste a v regióne. Návrh by mal byť impulzom pre vytváranie príležitostí pre lokálov a ich zapájanie do dejov. Trnovany, obec, ktorú je veľmi ľahké prepojiť s mestom cyklotrasou cez Bezděkov by mohla byť súčasťou zmien a súvislého prepojovania regiónu. Príroda a množstvo zachovalých pamiatok v obciach s veľmi zachovalou urbanistickou štruktúrou sú obrovským bohatstvom, no dôležité je, aby si to uvedomovali hlavne ich obyvatelia. To sa dá docieliť jedine vytvorením kvalitných chodníkov, náučných steziek a cyklotrás, pretože len vtedy budú títo obyvatelia tráviť svoj voľný čas vo svojom okolí a vytvoria si k nemu pevné puto. Pivný región by sa tak mohol priblížiť k Valtickému vínnemu regiónu. Druhým dôležitým aspektom je vzdelanie, ktoré je nutné pestovať pozitívnou formou už od mala. Sociálnym problémom s Rómami sa nedá obracať chrbtom, ale je nutné riešiť ich. Vytvorením spočiatku víkendového výukového centra pre deti zo sociálne slabších rodín, dostupného pre tieto deti v lete napríklad na bicykli po bezpečnej ceste, by mohlo byť správnym impulzom a gestom zo strany mesta. Keďže samotný areál je veľký, poskytuje intimitu a množstvo potenciálu, mal by fungovať ako jeden celok. Mlyn by preto mohol slúžiť ako detský domov, alebo útulok pre ženy s deťmi, ktoré sa ocitnú v skľučujúcej situácií.

hodnocení poroty:

Jeden ze tří projektů, kolem kterých jsme „pokroužili“ v ateliéru GIRSA 2. Ten již svým rekonstrukčně-památkovým zaměřením vybočuje z hlavního proudu „velkého navrhování“. Nenápadná záležitost, co nemá znaky favorita: rekonstrukce, technologická zemědělská stavba, památka, Žatecko… Snaha o revitalizaci zemědělského objektu nezní moc vyzývavě, vzala mne ale za srdce svým zacílením. Revitalizaci zemědělských objektů vnímám jako téma pro budoucnost. Jsou součástí nás, krajiny i kulturního dědictví. Celospolečenská otázka, téma, které v budoucnosti nemůžete obejít. Když ano, znovu a znovu vás dostihne. Tam jsme dnes. Naše zemědělská krajina, přes svou minimální schopnost zaměstnávat obyvatelstvo, si stále v sobě uchovává hluboké dědictví předchozích generací. Jak jej uchopíme, bude klíčové v celé řadě ohledů. Venkov není v kurzu, často ani ekonomicky „nevychází“. V masivním měřítku. Zatím neřešíme, přešlapujeme, stagnujeme. Tušíme, že nevyčekáme. Časomíra ale tiká stále hlasitěji. Řešena je revitalizace objektu v rámci komplexu více solitérních budov. Ideální sestava. Areál budov – mlýn, sýpka se sušárnou chmele, farma, sklepy, vše ve vazbě na přírodní park. Hlavní pozornost je věnována výraznému objektu neogotické sýpky se sušárnou chmele. Tato budova z roku 1908 celostátně patří mezi nejzajímavější dochované sušárny chmele. Je drobnou opomenutou stopou industriálně-agrárního dědictví na sklonku mocnářství na severu Čech. Budova je návrhem obnovy konvertována na výukové centrum mládeže. Stavba dostává nový rozměr a život. Navíc neogotika objektu již sama vypadá až noblesně internátně. Konverze je komorní, minimální, až pietní. Vnější výraz je pokorně zachován, pouze drobně doplněn. Co také jiného, není zde pole na exhibici. Proto se mi tento projekt líbí. Trakt s věží je příhodně věnován ubytování docházejících učitelů. Při opačném štítu budovy je vhodně vložena vertikální komunikace – objektové schodiště. Mezilehlý prostor slouží výuce, komunitním akcím. To vše se ještě vertikálně odvíjí vzhůru dle povahy a četnosti setkání, dle denní zátěže. Výsledek velmi civilní, uvěřitelný, skromný, a tím i nenápadně půvabný. Taková velká generální oprava s montáží nového srdce. Sympatické zadání, sympatický projekt. Pro někoho možná málo architektury s velkým „A“, ale já říkám jen tak dál. Stále dlužíme, co nutno opravit.

ENG:

The task was mainly to determine a new function for the former oast house built in the neo-gothic style by Franz and Mina Hassmann in 1908 near the town Žatec in Trnovany. In recent years, the Žatec municipality has worked very hard at positive change, and the desire to move forward has been reflected in a strategic document for development. What the city has neglected, though, is integration of the whole region into its plan and the people themselves. Also not negligible are the social problems across the city and region. The proposal should be an incentive to create regional opportunities for locations and involvement in events. Trnovany is a village that could be very easily linked with the town cycling path through Bezděkov and be a part of the changes and connections to the region. Nature and many preserved monuments in villages with a preserved urban structure are an enormous source of wealth, but it is important for inhabitants to be aware of them. This can only be achieved by creating quality footpaths and educational and cycling trails, as only with these will people spend their free time in the surroundings and create a strong bond. This beer region could become like the Valtice wine region. The second important aspect is education, which needs to be cultivated positively from now. Social problems involving the Roma cannot be ignored and need to be addressed. Creating a weekend learning centre for children from socially disadvantaged families, for example, along a cycling track for safe journeys, could be a good motivating gesture from the town. Since the site itself is large, it provides intimacy and a lot of potential. The mill could serve therefore as a children’s home or a shelter for women in difficult circumstances.

jury:

One of three projects we were browsing at the design studio Girsa 2. It stands aside mainstream “big design” by its approach to reconstruction and heritage protection. Inconspicuously, it has no signs of a favourite: refurbishment, technological agricultural building, heritage monument, Žatec region … The attempt to refurbish an agricultural building does not sound teasing, but it took my heart in its focus. I see conversions of agricultural buildings as an issue for the future. The landscape and cultural heritage are a part of us. The question for society is an issue that you cannot ignore in the future. If we did, it would catch up to us over and over. The place we stand at now. Our agricultural landscape, despite its minimal ability to employ people, still keeps our deep heritage of past generations. How we deal with it is crucial in several aspects. The countryside is not trendy and often it does not even “end up in black numbers”. On a giant scale. Yet we do not take care, we hesitate, stagnate. We suspect we just cannot wait and let it happen. The clock though, ticks louder and louder. The task was to refurbish a building within the grounds of other free-standing buildings. Ideal composition. Estates with a mill, granary and hops drying kiln, farm, cellars, all related to a natural park. The main attention was paid to an expressive neo-gothic oast house for drying hops. This building from 1908 is one of the most interesting oast houses nationwide. It is a small trace of agricultural-industrial heritage left behind from the end of the monarchy in Northern Bohemia. The proposal suggests converting it into youth education centre. It gets new dimension and life. Moreover, the neo-gothic style lends the building with the nobility of a boarding house. The conversion is small-scaled, minimal and reverent. The exterior expression is respectfully kept, only slightly filled in. What else? There is no place for extravagance. This is why I like this project. The wing and tower are appropriately used to accommodate the teachers. The staircase is aptly located along the opposite sidewall. The space in between is used for classes and community events. All of this is also developed vertically, according to the character of a meeting and its frequency, according to the intensity of use. The result is very civic, believable, austere and therefore discreetly charming. Kind of a total repair with the installation of a new hearth. An engaging task and engaging project. Maybe not enough architecture with a capital “A” for some, but just go on my opinion. We still owe repairs to a lot of places.